Sem vložte podnadpis

Cvičení děti

Cvičení je určené pro děti od 3  do 6 let.  Během hodiny strávené v tělocvičně ZŠ Divišov seznamujeme děti formou hry seznamovat se s jednotlivými prvkami atletiky, gymnastiky, míčových a jiných pohybových her, každý měsíc místo klasického cvičení jdeme do přírody, pořádáme soutěže, abychom si rok nějakým způsobem zpestřili.

Hlavní cvičitelka : Olina Bělíková

Cvičitelka: Lucie Houžvičková, tel: 608 318 080, email: luckahouzvickova@email.cz

Kde cvičíme: Tělocvična ZŠ Divišov

Kdy cvičíme: každý čtvrtek od 15:30 do 16:30 , děti si můžeme po dohodě vyzvedávat v MŠ       Divišov, nutné napsat do notýsku na spaní

Začínáme 4.10.2018





Plánované akce 2. pololetí 2018/2019

Čarodějnická výprava

25.4.2019

I letos se vydáme za čarodějným ohněm a snad ani nezmokneme. Čarodějnická maturita kouzlení samozřejmostí

Cyklistický výlet

23.5.2019

I letos vytáhneme a oprášíme kola, dítě se může zúčastnit pouze v doprovodu rodiče a helmy.

Prázdninové tajemství

13.6.2019 po dohodě s rodiči možnost přesunout na jiný den

Tento den se bude konat poslední letošní cviční, program bude včas upřesněn. Účast rodičů nutností



Jelikož jsme v tomto období závislý i na počasí, akce mohou být z důvodu špatného počasí posunuty, v tomto případě Vás budeme informovat na webových stránkách TJ Sokol Divišov (https://www.tjsokoldivisov.cz/cviceni-deti/) , případně sms zprávou

Proběhlé akce 2. pololetí 2018/2019

                                      Valná hromada 29 .3.2019

Rok od roku jsou lepší, předloni jsme va Valné hromadě zacvičili pár cviků s míčem, loni Všesokolskou skladbu, kdy jsem s nimi stála na jevišti a pomáhala a letos už jsem byla jen v zákulisí a oni tu skladbu krásně zvládli, posuďte sami podle videa. Začátek nám dospěláci vůbec neulehčili a my tak byli schovaní asi půl hodiny za oponou, kde jsme si pořádně zablbli a nenechali se zahanbit, ale projeli jsme si hry jako lepidlo, zrcadlo, ticjá pošta, rytmické básničky a čekali až bude zahájena schůze, pak opora nahoru (teda dostrany)  oni to rozjeli, nechali se i vzorně vyfotit a ten řízek ten za to určitě stál. Děkuji i rodičům, že se všechny děti dostavili i ve smluveném oblečení  a  s krásnými modrými polštářky a hlavně usměvavý. Díky :)

videozáznam

1.3.2019 Jarní výprava

Tak po dlouhé zimě nás jarní sluníčko vytáhlo ven z tělocvičny a bylo opravdu krásně, což při našich venkovních akcích nebývá obvyklé, ale třeba už jsme se to naučili a už víme, kde se počasí objednává :D

Tentokrát byl cíl Tak po dlouhé zimě nás jarní sluníčko vytáhlo ven z tělocvičny a bylo opravdu krásně, což při našich venkovních akcích nebývá obvyklé, ale třeba už jsme se to naučili a už víme, kde se počasí objednává :D

Tentokrát byl cíl jasný, jednak zasadit tu jarní kytičku a pak chytit zloděje, který vykradl cukrárnu hned vedle školky. Naštěstí všímaví obyvatelé Divišova si všimli prchajících jedinců a k nám se tak dostaly krásné fotečky zachycující místa, kde byli pachatelé spatřeny, vytiskli jsme si podezřelé osoby, na mapě jsme si zaznamenali tato místa a vyrazili.

Podezřelými bylo prasátko, dinosaurus, ptáček, pes a kluk. Děti od první chvíle typovaly, kdo by to mohl být, první podezřelý vypadl po rozeznání jednotlivých stop zanechaných na cestě .A tak pan prasátko již nebyl podezřelým. Za střeleckou (stále velmi oblíbenou) disciplínu jsme dostali další nápovědu a vypadl nám pan ptáček, vyřešené bludiště odhalilo, že pan dinosaurus přišel na policii, kde vypovídal ve svůj prospěch a my ho také mohli vyloučit. Zbýval už jen pes a kluk, typování dětí bylo naprosto jasné, udělal to kluk. Jaké tedy bylo jejich překvapení, když po posledním úkolu, kdy jsme se potrápili jemnou motoriku a navlékali brčkové korálky, dostali nápovědu, že pachatel má čtyři nohy. Bylo to jasné, pachatel je doopravdy pes. A přišla další zpráva, kde lup zahrabal. Tady napětí doopravdy vrcholilo a ta touha najít poklad i z těch pomalejších udělala ty nejrychlejší, všichni se semkli v jedno kolečko, protože co kdyby ho někdo viděl dřív a hledali. Nakonec byl i lup úspěšně odhalen a my tak podle rozdaných obrázkových kódů (každý vyšetřovatel na začátku výpravy dostal svůj) poznali, že se doopravdy na každého vyšetřovatele dostane sladká odměna. Pak už jsme vyběhli jen kopeček a byli jsme u maminek na náměstí.

Takovéto dny mě doopravdy dobíjí baterky a ta dětská spontánnost mě naplňuje pocitem, že ano pro tyto človíčky se vyplatí něco dělat, protože ony mě to všechno vrací. Velké díky patří i našim odrostlým sokolíkům, Veronice a Martinovi, kteří nám pomáhají zvládat venkovní akce.

foto zde

Proběhlé akce 1. pololetí 2018/2019    2. pololetí 2017/2018

19.12. 2018 Polární výprava

Před Vánocemi jsme se vydali s dětmi na polární výpravu a polární byla, mrzlo až praštělo, sníh napadl, led byl také a tak to byla doopravdy drsná výprava jen pro ty nejtvrdší sokolčata. Akce se konala těsně před Vánocemi. Start byl tradičně ve školce, kde každý člen polární výpravy dostal mapku s označeným cílem, kterým byl Lbosínský betlém, dále mapku tvořily fotky míst, které jsme mohly vidět cestou a tak nám výprava příjemně ubíhala a my si mohly názorně ukazovat, jak daleko nám zbývá do cíle. Ale nebylo by cesty bez nebezpečných a zrádných úkolů a tak jsme si také nějaké po cestě splnili. Jako první se nám zamotaly pohádky do sebe: Prý babička snědla vlka, trpaslíci se nechali otrávit jablkem, koza měla 7 medvědů, ...děti se nenechaly splést a vše rozmotaly. Poté jsme pokračovali k dalšímu úkolu, který byl na zledovatělé cestě velice nebezpečný, zahráli jsme si na vláček, který na červenou stojí a na zelenou jede, což na zledovatělém kopečku přineslo spoustu smíchu a legrace. Pak už jsme vešli do remízku, kde jsme nakrmili ze svých baťůžků srnky, ptáčky a zajíčky, popovídali si o lesních zvířátkách a o tom jak se máme v lese chovat. Poté jsme se vydali za dalšími úkoly strašidelnou cestou, kde si každý měl zapamatovat pár věcí, které byly na rozmístěných obrázcích. Někdo si pamatoval více, někdo méně, ale všichni byli perfektní. Pak jsme jen zkusili hod na cíl, pantomimu a už před námi byl cíl a maminky s čajem a sušenkami, které se nám vydaly od Lbosínského betlému naproti. Zde jsme si rozdali malý dáreček a rozloučili se s přáním krásných Vánoc. 

za foto děkujeme Janě Šetkové - odkaz zde 

6.11.2018 Strašidelná noc

S každou akcí,kterou vymyslím se chlubím rodině, většinou ji přijmou v lepším případě zabručením v horším nereagují. Ale toto bylo jiné, už v září se na ni mé děti,společně s dalšími strašidli začali těšit, plánovali se masky, úkoly, co řeknou, jak se schovají, v kolik se mají chystat...Takže mě bylo jasné, že pokud by se prťatům sokolským nelíbila, našim odrostlým sokolčatům udělala velkou radost, sama jsem měla obavy,aby to se strašením nepřeháněli, protože příprava strašidelné hudby nahnala strach i Kubovi ,ale risk je risk.

A bylo to tu, to úterý, moje děti poletovali celé odpoledne po baráku i s Kristýnou, neustále vyhazovali Elišku, protože ona je nesmí vidět, tak s pláčem přišla za maminou a já jí namalovala aspoň obličej dýně a ona po té ukecala tatínka aspoň na stolní hry. Zato z pokojů se ozývali zvuky strašidelné a smích a vyrážíme, na místě už je tma, mému synovi přece jen trochu zatrnulo, že tam fakt bude stát sám, ale sbalil si svačinu a nějak ho to uklidnilo a já se mohla jít také postavit na své místo.

Strašidla jsme rozmýstili, role jim vysvětlili, pomůcky rozdali a já si šla stoupnout na konec pomyslné strašidelné řady, zatímco Olina si šla ke hřbitovní zdi pro naše malé odvážlivce. Z dálky jsem měla výhled na celou strašidelnou stezku a na plápolající svíčky strašidel, pomalu jsme viděli,jak prochází první odvážní a čekali až se dostanou i k nám, zatím se strašidla bavila pořváváním různých pokynů, takže než se k nim dostal první, slyšela jsem  asi 20 x "UŽ Jdou", ale to k tomu patří a oni byli ti díky kterým vše šlo realizovat, takže jsem byla ráda, že se všude ozývá smích, který značil jejich napětí. To už i ke mě mířil prví odvážný a pak už to šlo jako po másle.

Za nás z hlediska strašidelného týmu to byla podařená akce, hlavní poděkování ale patří těm nejdůležitějším a to Martinu Bělíkovi coby děsnému čertovi, kterého musíte porazit v hodu kostkou, Šárce Kuthanové, se kterou coby  čarodejnicí jste museli vypít lektvar krásy, Jakubovi Houžvičkovi, u kterého bylo nutné přinést kelímek živé vody od ducha, Kristýně Hroníkové , kde bez složení domina na děsivého šaška nevyzrajete, upírce Veronice Houžvičkové, kde bez česneku nemáte šanci, Olině, která nás do světa strašidel uvedla a která každou mojí akci přivítá a perfektně mi s ní pomůže a já děkuji všem, kdo mi pomohli s tím prádlem, protože ty strašidla neposlušná ho vždy shodili. Jinak díky Vám i rodičům za účast :)


Sázení lípy31.10.2018

                         

Sice se nám termín o něco posunul oproti původnímu předpokladu,ale protože akce hej rup jsou nejlepší...tak to jen shrnu.

I my jsme se chtěli podílet na vysazení památné lípy k 100-letému výročí založení naší republiky.

Vše mělo proběhnout minulý týden, kdy bohužel počasí a připravenost nebyli ideální. A tak když mi dneska Olga zavolala, že by to šlo, tak jsem byla pro, Olga perfektně nechala připravit místo, přivezla strom, zařídila díru, vodu, nářadí i největší zážitek pro děti. Opět velké poděkování rodičům, kteří zareagovali naprosto flexibilně a já si v půl třetí vyzvedla 7 zahradnílů a vydali se na cestu - překvápko, šli jsme jen kousek a pak na polní cestě byla přistavena čtyřkolka, kde jsme se naskládali jako brambůrky na valník a to bylo pro děti to nejlepší. Na místě jsme si pak zahráli novou honičku, rozbili koleno,ale hlavně jsme se umazali a to prací - takže to bylo záslužné umazání.

Nikdo vůbec nikdo nestál, někdo zápasil s lopatou, někdo s rýčem, jiný držel strom, jiný šlapal ...prostě jak sedm trpaslíčků poletovali okolo našeho stromu. Pak jsme otevřeli barel a tam byla voda, ty pohledy těhle malých človíčků, kteří vždy uvěří v nějakou srandu jsou nezapomenutelné a tak dobu koukali do vody, jestli je tam ryba nebo žába, nakonec jsme pouze stromeček zalili, uklidili po sobě a hurá do kárky a zpět.

Strom tam je a je jejich, tak třeba někdy se u něj zastavte,ať víme jak se mu daří.

Děkujeme i obci za pokytnuté místo a strom.


                                       Moderní Pětiboj

Dne 18.10. jsme měli naplánován moderní pětiboj a také jsme si ho pořádně užili. Na začátku jsme si řekli něco málo o olympiských hrách, ukázali si olympijskou vlajku, dále jsme dětem vysvětlili, že každý stát mívá několik svých zástupců a rozdali si vlajky jednotlivých sátů, se kterými jsme si zaběhali při slavnostním zahájení naší pětibojařské disciplíny (můj strach, že každý bude chtít mít Českou vlajku, se neukázal oprávněným a naopak každý popadl podanou vlajku s radostí a začal s ní běhat po tělocvičně.) Pak jsme se jako správní olympionici pořádně protáhli a vysvětlili si, že nás čeká běh, jízda na koni (ten zapomněl přijet,ale odrážedla už byla připravena na startech), šerm, střelba a nakonec plavání.

Běh není nic zajímavého - takže děti už věděli, že nás jako teda čeká,ale je to běžná záležitost, která nebyla doceněna pořádnou ovací. Letos se nám poštěstilo mít 5 kluků a 5 holek, takže rozdělení do družstev a běh pomocí různě zpestřených štafet mohl začít.

Po té již přichází na řadu kůň (odrážedlo), helmy a tůrování na startu a to byly jízdy, jezdci nám vypadávali na trati, překlápěli svůj stroj, protože jejich nohy jsou již dávno jiné a oni tak trochu zapomněli, jak na to - v této disciplíně na plné pecky vyhrál Tomášek a Emička, kteří mají věkově a velikostně nejblíže k tomuto prostředku. (Zklamání,že motorka neřehtá se nekonalo).

Přichází na řadu šerm, můj manžel vyrobil dokonale měkké,ale pevné meče a začali řežby, kdy obětí jsem byla já a Olina a děcka se snažili, někteří do nás tloukli hlava, nehlava, jiní byli jemní, ale řekla bych, že nadšení se projevovalo na obou stranách a u všech.

Poté střelba - už z minulých akcí víme, že tohle děti vždycky nadchne, takže střílení z Nerfek na terč a z kuše bylo zabalené do ticha a nesmírného soustředění. Všichni jsme přežili a vrhli se na plavání.

Bohužel tělocvična nenabízí vodní plochy, takže jsme v brýlích běhali, družtvo tahalo jedince na modré vlně (žíněnce) a hlavně ty brýle - děkuji, že většina měla své a náležitě se nám předvedla.

A byl konec, z každé disciplíny jsme si odnesli odznáček a sladkou odměnu a těšíme se na další akci ....což bude Strašidelná noc.


Pirátská výprava

Dne 18.6.2018 jsme ukončili  cvičení  předškolních dětí letošního školního roku. Jak již jsem říkala mnoha maminkám, práce s Vašimi dětmi už je úplně jiná, na prvních výpravách to byl jeden velký chaos, nyní jsou pro mne hodiny strávené mimo tělocvičnu relaxací. Děti  se naučil krásně reagovat na jednotlivé úkoly, možná i s věkem pochopily, že jde vždy o celou skupinu, kdy se nejedná jen o soutěžení jednotlivce. I tentokráte byl naším cílem rybník Červený, nic nás neodradilo a vše proběhlo podle plánu. Hned na úvod jsme si lokli rumu,aby se z nás stali piráti a začali plnit obvyklé úkoly - byly jsme šéfkuchaři, kteří rozeznávali potraviny, zahráli si na ledního medvěda a chytili si rybu, pak stříleli na živý terč (teta Olina přežila, i když pálili jsme o sto šest), zavázali jsme si oči a poznávali předměty,stejně tak po slepu prošli opičí dráhu, uhádli jsme několik hádanek,  trochu si pohráli i s hádankou písemnou a nakonec si zahráli na žluvy. Pak jsme nasbííali klacky, zapálili oheň, ukončili jsme letošní cvičení a zapili to rumem. Byla to jedna z nejpodařenějších akcí a snad se i dětem líbila.

My děkujeme za dárek a kytičky  a hlavně za pomoc při našich venkovních aktivitách /už teď vím,co bych chtěla podnikat na podzim a s Vaší pomocí to půjde).

Přejeme Vám krásné prázdniny, budoucím školákům spousty úspěchů a se zbytkem se snad uvidíme zase v září.

foto zde

Cyklovýlet 2018


Když jsem začala plánovat tento výlet spolu s ostatními, nevěřila jsem, že by se uskutečnil, nebo možná jsem v to doufala, ale nikdy by mě nenapadlo, že výlet bude mít tak velkou hromadnou účast, kdy na trať plnou nástrah vyrazilo 10 našich sokoských dětí, každý se svým rodičem, jedno ještě předškolkové dítě v cyklosedačce a můj a Olgy syn, kteří nám pomáhají dělat zázemí pro naše/vaše děti.  Účast rodičů byla parádní, každé dítrě si přivedlo svého rodiče a to i dva tatínky a my si tak mohli zasoutěžit a připravit náročnější soutěže i v trochu blátivém terénu. Trať byla sestavena doopravdy náročně - 400 m asfalt, 400 m drcený asfalt a 400 m bláto s hrmadou štěrku na konci, takže náročnost na nejvyšším stupni obtížnosti :) - vše pečlivě vybráno,aby děti byly důkladně testovány.

Startovali jsme od statku,kde jsme hned vyzkoušeli obratnost na pomyslném mostě (jako děti dobrý,ale někteří dospělí se nám topili :) ), poté jsme zkusili smontovat nějakou tu součástku, vyzkoušeli,jak zvládneme trakař, skákání v pytli (blahopřeji z celého srdce dětem, žádný rodič nevyhrál, my stará generace, jsme to projeli na celé čáře), chůzi o třech nohách (dokonalá souhra), zafačovali rodiče (už se nemusíte bát, doma máte doktory) a zkusili jsme si ranní chaos při výpravě na cyklovýlet ( i přes rozbitý budík by se každý na výlet dostavil včas) .

Já děkuji všem rodičům, že se nikdo nenechal přemlouvat a každý si ochotně zazávodil, jen díky tomu se vše povedlo.

Poté co jsme vše splnili došlo ke slavnostnímu pasování cyklistů a prohlídku statku v Měchnově, kde nám nechali pohladit králíčky, kuřátka, prasata, kachny a v tu chvíli motorizovaná a záchraná jednotka Olga přivezla odměnu pro všechny - zmrzlinu, kterou nikdo v krásném slunečném počasí nepohrdnul.

Takže máme splněno, všichni děti jsou řádnými cyklisty a my na ně i sebe můžeme být pyšní.

odkaz na foto od Moniky Pekárkové zde



Čarodějnická výprava 2018

K dnešní čarodějnické výpravě:

Ve školce a škole jsme si s Olgou vyzvedly děti, kteří se ,po snězení kouzelného bonbónu a zaříkávadle, proměnili v čarodějnické učně a tak jsme se vydali na naší výpravu ve snaze uvařit lektvar, který nás posílí do dalšího čarodějnického roku.

Abychom mohli lektvar uvařit, museli jsme si ho nejprve zasloužit, proto jsme museli splnit skok přes oheň (díky kouzelnému zaříkávadlu nikdo neuhořel), hod kuřecím pařátkem (bez silného vývaru není čaroděj čarodějem, někteří z nás se netrefili, ale i ten vývar z bylin nebude jistě slabý), následoval let na koštěti - odvážný slalom z kopce a tryskový výběh do kopce (koště bylo pořádně těžké, ale všichni učni splnili na jedničku). Pak to přišlo, čarodějnice nám nastražila překážku v podobě bouřky, ale my to nevzdali, rychle jsme doběhli k rybníku, kde nás místní rybář pustil do boudy a kouzelnou věcičkou si zavolali odvoz (s tím jistě žádná čarodějnice, která nám lektvar nepřála, nepočítala) a my za pomocí vozidel čtyřstopých neohroženě odjeli do

tělocvičny, kde jsme pokračovali. Následovala zkouška odvahy, protože si každý musel sáhnout do podivného pytlíčku a vytáhnout si svého domácího mazlíčka (rodiče můžete být pyšný - nikdo se neošklíbal nad hadem, švábem ani stonožkou) A pak už následovali doopravdy složité zkoušky, které jsme zdolali - už jen čarodějnický prd a flus (měkčí povahy prominou) a už jsme mohli hádat přísady do lektvaru.

Na další rok jsme velmi posíleni, protože jsme přidali žabí stehýnka, netopýří ouška, mločí půlměsíčky, kousky štiky, výtažek z kouzelných bylin a samozřejmě dračí krev, vše zamíchali a vypili...jsme prostě ČARODĚJOVÉ NA JEDNIČKU

Jo a milí rodičové děkujeme za pomoc, za klobouky, odvoz a přípravu ...bez vás bychom to dneska jen tak nedali 😊

Hledání Velikonočních vajíček 2018

Dne 26.3.2018 jsme hledali Velikonoční vajíčka, s Olinou jsme si děti vyzvedli ve školce a škole a šli do Dolů, kde jsme během hledání plnili jednotlivé úkoly ( sprintovali jsme jako zajíčci, běhali slalom, házeli vajíčky do košíku, skákali do dálky, zpívali si písničku, bavili jsme se o zvířátkách, skákali v pytli a jiné). Za každý úkol pak děti dostali jedno razítko na svůj aršík, po jeho vyplnění jsme přeběhli louku a našli velikonoční dobrůtky. Cestu před námi procházeli naše starší děti a tak nám uvazovali fábory a schovali poklad. Myslím, že pro všechny to byla pohodová dvouhodinová procházka,na které nám chybělo pouze sluníčko...A teď už se můžeme těšit, kam nás zavede pochod za čarodějnicí :) 

 foto zde 

Jarní dílny ve ve školní družině 2018


27.3.2018 proběhly v ZŠ Divišov Jarní dílny ve školní družině, TJ Sokol tam měl také své tvořivé dílničky, které vyjednala a z největší části vymyslela a zařídila sestra Monika Pekárková. A tak jsme se sestrou Olinou Bělíkovou a sestrou Lucií Houžvičkovou strávily příjemné odpoledne ve společnosti dětských kutilů, vyráběli jsme sluníčka, vyšívali vajíčka a malovali dřevěné výřezy. Budeme se těšit opět na podzim.                                                                                                                                Za fotky děkujeme Mgr. Miroslava Urbanová 

Valná hromada 23.3.2018