Cvičení děti 2023/2024

ZMĚNOU OPROTI LOŇSKÝM ROŮM JE, ŽE VŠECHNY KURZY SE BUDOU KONAT V SOKOLOVNĚ

HLEDÁNÍ POKLADU S ČÍČOU 

I když se koťáto na obrázku zdá velice roztomilé, opak může být pravdou a tak se stalo,že i přes to, že poklad byl střežen několika psy, kteří si na sluníčku maličko zdřímli, koťátko nám poklad zabavilo a schovalo, naštěstí nám dalo nápovědy, kudy se máme vydat a když vše splníme, poklad bude náš. Mňau

Cesta za pokladem se uskuteční 13.10.2021, děti v batůžku budou mít pití, tužku a vhodné oblečení na venkovní cestu.

STRAŠIDELNÁ NOC

Noci jsou delší, dveře někde zaskřípali, na vše padá tma, jen měsíc maličko ukazuje, kudy vede cesta... vede za našimi velkými hodnými strašidly, které tě dnes pobaví, postraší, polekají.

Akce se koná 10.11.2021 ve večerních hodinách a nahrazuje tak pravidelné cvičení, akce se může dítě zúčastnit pouze za doprovodu rodiče. Sraz u hřbitova v Divišově. 

PUTOVÁNÍ ZA ZVÍŘÁTKY

Vánoce jsou nejočekávanějšími svátky roku a nejen děti si zaslouží dárečky, nesmíme zapomenout ani na naše zvířátka a tak se za nimi po jejich stopách vydáme 15.12.2021. 

Jelikož jsme v tomto období závislý i na počasí, akce mohou být z důvodu špatného počasí posunuty, v tomto případě Vás budeme informovat na webových stránkách TJ Sokol Divišov (https://www.tjsokoldivisov.cz/cviceni-deti/) , případně sms zprávou

Prázdninové tajemství 13.6. 2019

A je to tady, prázdniny se nám pomalu blíží a tím pádem i my jsme se sešli k poslednímu letošnímu cvičení. Jak jinak než s rodiči a jak jinak než při soutěžích, na námi již oblíbeném místě - u rybníka Červeného, sluníčko už krásně hřálo,ale naštěstí okolí rybníka díky stromům zůstalo v chládku. Protože kdyby jsme se zase dělili na družstva rodičů a dětí, je hned na začátku jasný vítěz, tak tentokrát jsme se rozdělili na černé a hnědé, namalovali jsme si tváře a přípravilia na start. Mohu říct, že mě jako rozhodčí bylo chvílemi ouvej, protože tam kde končí dětská rivalita, rivalita dospělých začíná, což je super, protože bez tak mohutného zápasu by nebylo tolik legrace. Vyzkoušeli jsme si úplně všechno, slalom, žabáky, překážkový běh, přenášení vody v naběračce, zatloukání hřebíků, přišívání knoflíků a jiné. Nakonec si každý poskládal své puzzle a našel odměnu v lese. Vítězné družstvo dostalo zlaté medaile a to druhé stříbrné, opekli jmse si buřtíky a vydali se na prázdniny, aspoň ty sokolské. Já děkuji za velký pytel granulí i s kytičkami, který jsem mohla předat do útulku.  Velké poděkování patří paní Kuncové, která nám vytvořila krásné fotky.

Cyklistický výlet 23.5.2019

Loni jsme poprvé vyzkoušeli jací jsme cyklisti a jací cyklisti jsou i naše rodiče a protože to byla fajn akce, letos jsme je vyzvali na souboj. Dramatická soutěž se odehrávala ve znamení rivality dospělých proti dětem a byl to nelítostný souboj, kde na začátku byl připraven slalom na kolech, pokračovali jsme přes matematické úkoly až po skoky v pytlích a výsledek, no rodiče to projeli na celé čáře. Nakonec jsme jim jejich bebíčka ovázali a zalepili a zahráli si na takové klasické rodinné ráno, kdy rodiče nám chystali k snídani vánočku a my se připravovali na výlet se školkou. Celý výlet se odehrával jako hon na Koblížka a mou velice oblíbenou pohádku. Koblížek jsme nakonec dohonili,spapali a ještě měli možnost podívat se na papoušky. Počasí nám i letos přálo a příští rok, šlápneme do pedálů třeba i někam dál :)

Čarodějnická výprava  25.4.2019

Čarodejnice jsou magické samy o sobě a proto, když začneme plánovat výlet za naší čarodějnicí, nikdy nevíme, co se bude dít, minulý rok lítaly hromy a blesky a vyhnaly nás až do tělocvičny. Letos na nás byla čarodejnice hodnější a toto vynechala a tak jsme se vydala pomocí obrázkové mapy jí hledat. Naštěstí nám nechala malé nápovědy v podobě malých fotografií a my tak poznali místa se záludnými úkoly, nově nám přibyl úkol počítací,ale nechyběli ani osvědčené úkoly jako čarodejnický flus, hod pařátem ,či čarodejnický prd, nejhorší byla ochutnávka přísad do lektvaru, ale jelikož jsme jako tým velice silní, vše jsme zvládli a na konci výletu vypili lektvar a byli jsme ochráněni.

                                      Valná hromada 29 .3.2019

Rok od roku jsou lepší, předloni jsme va Valné hromadě zacvičili pár cviků s míčem, loni Všesokolskou skladbu, kdy jsem s nimi stála na jevišti a pomáhala a letos už jsem byla jen v zákulisí a oni tu skladbu krásně zvládli, posuďte sami podle videa. Začátek nám dospěláci vůbec neulehčili a my tak byli schovaní asi půl hodiny za oponou, kde jsme si pořádně zablbli a nenechali se zahanbit, ale projeli jsme si hry jako lepidlo, zrcadlo, ticjá pošta, rytmické básničky a čekali až bude zahájena schůze, pak opora nahoru (teda dostrany)  oni to rozjeli, nechali se i vzorně vyfotit a ten řízek ten za to určitě stál. Děkuji i rodičům, že se všechny děti dostavili i ve smluveném oblečení  a  s krásnými modrými polštářky a hlavně usměvavý. Díky :)

videozáznam

1.3.2019 Jarní výprava

Tak po dlouhé zimě nás jarní sluníčko vytáhlo ven z tělocvičny a bylo opravdu krásně, což při našich venkovních akcích nebývá obvyklé, ale třeba už jsme se to naučili a už víme, kde se počasí objednává :D

Tentokrát byl cíl Tak po dlouhé zimě nás jarní sluníčko vytáhlo ven z tělocvičny a bylo opravdu krásně, což při našich venkovních akcích nebývá obvyklé, ale třeba už jsme se to naučili a už víme, kde se počasí objednává :D

Tentokrát byl cíl jasný, jednak zasadit tu jarní kytičku a pak chytit zloděje, který vykradl cukrárnu hned vedle školky. Naštěstí všímaví obyvatelé Divišova si všimli prchajících jedinců a k nám se tak dostaly krásné fotečky zachycující místa, kde byli pachatelé spatřeny, vytiskli jsme si podezřelé osoby, na mapě jsme si zaznamenali tato místa a vyrazili.

Podezřelými bylo prasátko, dinosaurus, ptáček, pes a kluk. Děti od první chvíle typovaly, kdo by to mohl být, první podezřelý vypadl po rozeznání jednotlivých stop zanechaných na cestě .A tak pan prasátko již nebyl podezřelým. Za střeleckou (stále velmi oblíbenou) disciplínu jsme dostali další nápovědu a vypadl nám pan ptáček, vyřešené bludiště odhalilo, že pan dinosaurus přišel na policii, kde vypovídal ve svůj prospěch a my ho také mohli vyloučit. Zbýval už jen pes a kluk, typování dětí bylo naprosto jasné, udělal to kluk. Jaké tedy bylo jejich překvapení, když po posledním úkolu, kdy jsme se potrápili jemnou motoriku a navlékali brčkové korálky, dostali nápovědu, že pachatel má čtyři nohy. Bylo to jasné, pachatel je doopravdy pes. A přišla další zpráva, kde lup zahrabal. Tady napětí doopravdy vrcholilo a ta touha najít poklad i z těch pomalejších udělala ty nejrychlejší, všichni se semkli v jedno kolečko, protože co kdyby ho někdo viděl dřív a hledali. Nakonec byl i lup úspěšně odhalen a my tak podle rozdaných obrázkových kódů (každý vyšetřovatel na začátku výpravy dostal svůj) poznali, že se doopravdy na každého vyšetřovatele dostane sladká odměna. Pak už jsme vyběhli jen kopeček a byli jsme u maminek na náměstí.

Takovéto dny mě doopravdy dobíjí baterky a ta dětská spontánnost mě naplňuje pocitem, že ano pro tyto človíčky se vyplatí něco dělat, protože ony mě to všechno vrací. Velké díky patří i našim odrostlým sokolíkům, Veronice a Martinovi, kteří nám pomáhají zvládat venkovní akce.

foto zde

19.12. 2018 Polární výprava

Před Vánocemi jsme se vydali s dětmi na polární výpravu a polární byla, mrzlo až praštělo, sníh napadl, led byl také a tak to byla doopravdy drsná výprava jen pro ty nejtvrdší sokolčata. Akce se konala těsně před Vánocemi. Start byl tradičně ve školce, kde každý člen polární výpravy dostal mapku s označeným cílem, kterým byl Lbosínský betlém, dále mapku tvořily fotky míst, které jsme mohly vidět cestou a tak nám výprava příjemně ubíhala a my si mohly názorně ukazovat, jak daleko nám zbývá do cíle. Ale nebylo by cesty bez nebezpečných a zrádných úkolů a tak jsme si také nějaké po cestě splnili. Jako první se nám zamotaly pohádky do sebe: Prý babička snědla vlka, trpaslíci se nechali otrávit jablkem, koza měla 7 medvědů, ...děti se nenechaly splést a vše rozmotaly. Poté jsme pokračovali k dalšímu úkolu, který byl na zledovatělé cestě velice nebezpečný, zahráli jsme si na vláček, který na červenou stojí a na zelenou jede, což na zledovatělém kopečku přineslo spoustu smíchu a legrace. Pak už jsme vešli do remízku, kde jsme nakrmili ze svých baťůžků srnky, ptáčky a zajíčky, popovídali si o lesních zvířátkách a o tom jak se máme v lese chovat. Poté jsme se vydali za dalšími úkoly strašidelnou cestou, kde si každý měl zapamatovat pár věcí, které byly na rozmístěných obrázcích. Někdo si pamatoval více, někdo méně, ale všichni byli perfektní. Pak jsme jen zkusili hod na cíl, pantomimu a už před námi byl cíl a maminky s čajem a sušenkami, které se nám vydaly od Lbosínského betlému naproti. Zde jsme si rozdali malý dáreček a rozloučili se s přáním krásných Vánoc. 

za foto děkujeme Janě Šetkové - odkaz zde 

6.11.2018 Strašidelná noc

S každou akcí,kterou vymyslím se chlubím rodině, většinou ji přijmou v lepším případě zabručením v horším nereagují. Ale toto bylo jiné, už v září se na ni mé děti,společně s dalšími strašidli začali těšit, plánovali se masky, úkoly, co řeknou, jak se schovají, v kolik se mají chystat...Takže mě bylo jasné, že pokud by se prťatům sokolským nelíbila, našim odrostlým sokolčatům udělala velkou radost, sama jsem měla obavy,aby to se strašením nepřeháněli, protože příprava strašidelné hudby nahnala strach i Kubovi ,ale risk je risk.

A bylo to tu, to úterý, moje děti poletovali celé odpoledne po baráku i s Kristýnou, neustále vyhazovali Elišku, protože ona je nesmí vidět, tak s pláčem přišla za maminou a já jí namalovala aspoň obličej dýně a ona po té ukecala tatínka aspoň na stolní hry. Zato z pokojů se ozývali zvuky strašidelné a smích a vyrážíme, na místě už je tma, mému synovi přece jen trochu zatrnulo, že tam fakt bude stát sám, ale sbalil si svačinu a nějak ho to uklidnilo a já se mohla jít také postavit na své místo.

Strašidla jsme rozmýstili, role jim vysvětlili, pomůcky rozdali a já si šla stoupnout na konec pomyslné strašidelné řady, zatímco Olina si šla ke hřbitovní zdi pro naše malé odvážlivce. Z dálky jsem měla výhled na celou strašidelnou stezku a na plápolající svíčky strašidel, pomalu jsme viděli,jak prochází první odvážní a čekali až se dostanou i k nám, zatím se strašidla bavila pořváváním různých pokynů, takže než se k nim dostal první, slyšela jsem  asi 20 x "UŽ Jdou", ale to k tomu patří a oni byli ti díky kterým vše šlo realizovat, takže jsem byla ráda, že se všude ozývá smích, který značil jejich napětí. To už i ke mě mířil prví odvážný a pak už to šlo jako po másle.

Za nás z hlediska strašidelného týmu to byla podařená akce, hlavní poděkování ale patří těm nejdůležitějším a to Martinu Bělíkovi coby děsnému čertovi, kterého musíte porazit v hodu kostkou, Šárce Kuthanové, se kterou coby  čarodejnicí jste museli vypít lektvar krásy, Jakubovi Houžvičkovi, u kterého bylo nutné přinést kelímek živé vody od ducha, Kristýně Hroníkové , kde bez složení domina na děsivého šaška nevyzrajete, upírce Veronice Houžvičkové, kde bez česneku nemáte šanci, Olině, která nás do světa strašidel uvedla a která každou mojí akci přivítá a perfektně mi s ní pomůže a já děkuji všem, kdo mi pomohli s tím prádlem, protože ty strašidla neposlušná ho vždy shodili. Jinak díky Vám i rodičům za účast :)

Sázení lípy31.10.2018

Sice se nám termín o něco posunul oproti původnímu předpokladu,ale protože akce hej rup jsou nejlepší...tak to jen shrnu.

I my jsme se chtěli podílet na vysazení památné lípy k 100-letému výročí založení naší republiky.

Vše mělo proběhnout minulý týden, kdy bohužel počasí a připravenost nebyli ideální. A tak když mi dneska Olga zavolala, že by to šlo, tak jsem byla pro, Olga perfektně nechala připravit místo, přivezla strom, zařídila díru, vodu, nářadí i největší zážitek pro děti. Opět velké poděkování rodičům, kteří zareagovali naprosto flexibilně a já si v půl třetí vyzvedla 7 zahradnílů a vydali se na cestu - překvápko, šli jsme jen kousek a pak na polní cestě byla přistavena čtyřkolka, kde jsme se naskládali jako brambůrky na valník a to bylo pro děti to nejlepší. Na místě jsme si pak zahráli novou honičku, rozbili koleno,ale hlavně jsme se umazali a to prací - takže to bylo záslužné umazání.

Nikdo vůbec nikdo nestál, někdo zápasil s lopatou, někdo s rýčem, jiný držel strom, jiný šlapal ...prostě jak sedm trpaslíčků poletovali okolo našeho stromu. Pak jsme otevřeli barel a tam byla voda, ty pohledy těhle malých človíčků, kteří vždy uvěří v nějakou srandu jsou nezapomenutelné a tak dobu koukali do vody, jestli je tam ryba nebo žába, nakonec jsme pouze stromeček zalili, uklidili po sobě a hurá do kárky a zpět.

Strom tam je a je jejich, tak třeba někdy se u něj zastavte,ať víme jak se mu daří.

Děkujeme i obci za pokytnuté místo a strom.

                                       Moderní Pětiboj

Dne 18.10. jsme měli naplánován moderní pětiboj a také jsme si ho pořádně užili. Na začátku jsme si řekli něco málo o olympiských hrách, ukázali si olympijskou vlajku, dále jsme dětem vysvětlili, že každý stát mívá několik svých zástupců a rozdali si vlajky jednotlivých sátů, se kterými jsme si zaběhali při slavnostním zahájení naší pětibojařské disciplíny (můj strach, že každý bude chtít mít Českou vlajku, se neukázal oprávněným a naopak každý popadl podanou vlajku s radostí a začal s ní běhat po tělocvičně.) Pak jsme se jako správní olympionici pořádně protáhli a vysvětlili si, že nás čeká běh, jízda na koni (ten zapomněl přijet,ale odrážedla už byla připravena na startech), šerm, střelba a nakonec plavání.

Běh není nic zajímavého - takže děti už věděli, že nás jako teda čeká,ale je to běžná záležitost, která nebyla doceněna pořádnou ovací. Letos se nám poštěstilo mít 5 kluků a 5 holek, takže rozdělení do družstev a běh pomocí různě zpestřených štafet mohl začít.

Po té již přichází na řadu kůň (odrážedlo), helmy a tůrování na startu a to byly jízdy, jezdci nám vypadávali na trati, překlápěli svůj stroj, protože jejich nohy jsou již dávno jiné a oni tak trochu zapomněli, jak na to - v této disciplíně na plné pecky vyhrál Tomášek a Emička, kteří mají věkově a velikostně nejblíže k tomuto prostředku. (Zklamání,že motorka neřehtá se nekonalo).

Přichází na řadu šerm, můj manžel vyrobil dokonale měkké,ale pevné meče a začali řežby, kdy obětí jsem byla já a Olina a děcka se snažili, někteří do nás tloukli hlava, nehlava, jiní byli jemní, ale řekla bych, že nadšení se projevovalo na obou stranách a u všech.

Poté střelba - už z minulých akcí víme, že tohle děti vždycky nadchne, takže střílení z Nerfek na terč a z kuše bylo zabalené do ticha a nesmírného soustředění. Všichni jsme přežili a vrhli se na plavání.

Bohužel tělocvična nenabízí vodní plochy, takže jsme v brýlích běhali, družtvo tahalo jedince na modré vlně (žíněnce) a hlavně ty brýle - děkuji, že většina měla své a náležitě se nám předvedla.

A byl konec, z každé disciplíny jsme si odnesli odznáček a sladkou odměnu a těšíme se na další akci ....což bude Strašidelná noc.

Pirátská výprava

Dne 18.6.2018 jsme ukončili  cvičení  předškolních dětí letošního školního roku. Jak již jsem říkala mnoha maminkám, práce s Vašimi dětmi už je úplně jiná, na prvních výpravách to byl jeden velký chaos, nyní jsou pro mne hodiny strávené mimo tělocvičnu relaxací. Děti  se naučil krásně reagovat na jednotlivé úkoly, možná i s věkem pochopily, že jde vždy o celou skupinu, kdy se nejedná jen o soutěžení jednotlivce. I tentokráte byl naším cílem rybník Červený, nic nás neodradilo a vše proběhlo podle plánu. Hned na úvod jsme si lokli rumu,aby se z nás stali piráti a začali plnit obvyklé úkoly - byly jsme šéfkuchaři, kteří rozeznávali potraviny, zahráli si na ledního medvěda a chytili si rybu, pak stříleli na živý terč (teta Olina přežila, i když pálili jsme o sto šest), zavázali jsme si oči a poznávali předměty,stejně tak po slepu prošli opičí dráhu, uhádli jsme několik hádanek,  trochu si pohráli i s hádankou písemnou a nakonec si zahráli na žluvy. Pak jsme nasbííali klacky, zapálili oheň, ukončili jsme letošní cvičení a zapili to rumem. Byla to jedna z nejpodařenějších akcí a snad se i dětem líbila.

My děkujeme za dárek a kytičky  a hlavně za pomoc při našich venkovních aktivitách /už teď vím,co bych chtěla podnikat na podzim a s Vaší pomocí to půjde).

Přejeme Vám krásné prázdniny, budoucím školákům spousty úspěchů a se zbytkem se snad uvidíme zase v září.

foto zde

Cyklovýlet 2018